Lužické hory

Na okruh se vydáme z náměstí v novém boru po červené značce. Ta nás přes Janov a Sloup dovede na Slavíček. Z jeho sedla pokračujeme po zelené k Záhořínské kapli. Odtud se vydáme po žluté kolem Šišáku a Ortelu do sedla Chudého vrchu. Zpět do Nového Boru se vracíme po zelené značce kolem Havraních skal.

Zajímavosti na trase:
Janov – sklářská osada založená roku v polovině 18. století hrabětem Kinským rozparcelováním sloupského dvora, od roku 1862 varhanářská dílna. Dochováno několik původních chalup.

Modlivý důl – skalnaté údolí s několika horolezeckými skalami. Původně zvaný Smolný důl, na začátku je studánka. Podle pověsti e tu zabili rytíř Jaroslav ze Svojkova a dcera sládka z Velenic. Roku 1680 zde byl ubit sok v lásce. Od roku 1704 poutní obraz , roku 1772 postavena dřevěná poutní kaple, roku 1800 kaple ve výklenku (horní). Roku 1886 vybudována nová kaple sochařem Ant. Wagnerem ze Sloupu a roku 1903 úprava na způsob lourdské kaple s novogotickým portálem. Každoroční mše vždy 1. května.

Slavíček – vrch Cvikovské pahorkatiny tvořený neovulkanickým sukem čediče se skalnatým hřebenem z vodorovných nebo vějířovitých sloupců. Na vrcholu menší skalní zeď.

Ortel – významný neovulkanický znělcový vrch Cvikovské pahorkatiny, na vrcholu malé skalky (tradice popravčího vrchu, údajně i keltské popraviště) s deskovitou odlučností. Reliktní bučiny a výskyt několika teplomilných rostlin, např. konvalinky vonné či tolity lékařské, na jihovýchodním úbočí relikt doubrav. Roku 1585 zde byl popraven Martin Kiesewetter a ještě roku 1698 postavena nová šibenice. Na úpatí zpustlá kaplička.

Havraní skály – skalnatý hřbet s několika skalnatými věžemi, na rozhled z nejvyšší skály vytesány schody. Horolezecké terény. Podle pověsti představují zkamenělého rytíře z Klíče se svou družinou. Snad popravčí místo sloupského panství ve středověku.

Hrouda – vrch nad údolím Samoty. V roce 1680 na jeho severovýchodním úpatí morový hřbitůvek, dnes křížek z roku 1702.