478583
ENDEPL

BENEFIT Program

Muzeum psacích strojů

Muzeum psacích strojů

Sleva na vstupné ve výši 20%.

Tipy na výlet

Panská skála

Evropská turistická trasa Lužickými horami

Evropská turistická trasa spojuje území tří regionů - Novoborska, Podralska a Přírodního parku Žitavské hory. Trasa vedoucí Lužickými horami a Novoborskem je okružní trasou, která je dlouhá 107 km a je rozdělena do šesti etap.

Turistická trasa NS údolí Milířky

mapa trasy

Lužické hory a Ještědský hřbet

Poučný pěší výlet po místech těžby železných rud v délce 5,8 km.

Průběh trasy:
Lesné * Milířka * Berghaus * Ptačinec * Čertova pláň * Kozí hřbet * Milířka * Lesné

Popis trasy:
Z parkoviště v Lesném dojdeme po žluté značce na začátek naučné stezky v údolí Milířky. Stoupáme po lesní silničce k České bráně. Cestou míjíme několik starých šachet, o kterých nás informují texty na panelech naučné stezky. Ze sedla se vydáme vpravo k Čertově pláni a zpět na začátek naučné stezky sestupujeme Kozím hřbetem. Asi v třetině sestupu míjíme nejrozsáhlejší pískové lomy této oblasti. Na parkoviště v Lesném se vracíme zpět po žluté značce.

Lesné
Dnes rekreační osada součástí Jiřetína pod Jedlovou ležící v údolí a na západním svahu Lesenského potoka při silnici Svor - Rumburk. Několik zachovalých roubených staveb lidové architektury, menší přehrada na potoku v jižní části osady.

Milířka
Potok v hlubokém údolí mezi Rohálem a Čertovou plání s navazujícím Kozím hřbetem. Přes jeho střední část vede významný geologický útvar, lužická porucha. Tvoří ji tektonická linie dlouhá 110 km mezi žulou a pískovcem. V roce 1999 byla vybudována naučná stezka, Milířka, spojující bývalá důlní díla v této oblasti. Těžba kovových rud (mědi, olova, železa) v 16. století. Dochované štoly, U Knížecí studánky a Milířka, jsou dnes zimovištěm netopýrů, proto jsou pro veřejnost nepřístupné.

Berghaus
Bývalý důl s patrnými zbytky těžební činnosti, zbytky jam, odvalů a hald. Dodnes hraniční pískovcové sloupky s vymezením těžebních sektorů.

Čertova pláň
První část výrazného hřbetu vystupujícího severozápadním směrem z Pěnkavčího vrchu, na jeho jihozápadním svahu bývalý pískovcový lom. Ve východní straně lomu zbytky středověké kovárny.

© Geodézie On Line 2009

Příloha

 
load