Lužické hory

S výstavbou lesního divadla podle návrhu malíře Ringela se začalo v roce 1920 a v létě následujícího roku bylo slavnostně otevřeno Hauptmannovou hrou Potopený zvon. Divadlo využívalo členitý pískovcový skalní masiv, za nímž se ukrývalo zákulisí. Jeviště bylo na severní straně ukončeno asi 3,5 m vysokou válcovou věží, spojenou se skalním masivem kamennou zdí s gotickou bránou. Mimoto na něm byly ještě další dřevěné stavby, vzájemně propojené ve skále vytesanými průchody a tunely. V příkopu pod jevištěm bylo orchestřiště a na protilehlém svahu bylo upravené hlediště s dřevěnými lavicemi asi pro 1600 diváků.

Od 60. let 20. století divadlo dlouhou dobu chátralo a téměř upadlo v zapomnění. V roce 2004 však bylo divadlo opraveno a do protějšího svahu byly zasazeny lavičky pro 250 diváků. V letních měsících se zde konají pravidelná divadelní představení, která mají neopakovatelnou atmosféru.